- This event has passed.
Drama Queer Festival 2021
23. októbra 2021 - 2. novembra 2021
Pridajte sa k nám a užite si teplú divadelnú jeseň aj v roku 2021!
Deviaty ročník Drama Queer prinesie desať predstavení v podaní hostí z Českej republiky, Belgicka, Poľska a Slovenska.
Deviaty ročník Drama Queer prinesie desať predstavení v podaní hostí z Českej republiky, Belgicka, Poľska a Slovenska.
PREDPREDAJ: https://tootoot.fm/sk/5d8b1a6c2a177a066832fdd3
PROGRAM
23.10. 18:00 / Jozef Vaľo: COMING OUT @ P*AKT
24.10. 19:00 / mossoux_bonte: Alban @ A4
25.10. 19:00 / Michał Przybyła, Dominik Więcek: BROMANCE @ A4
26.10. 19:00 / Martin Talaga a spol.: PiNKBUS @ P*AKT
27.10. 19:00 / Divadlo Andreja Bagara – DOM @ Štúdio SND
29.10. 19:00 / Divadlo Petra Bezruče – Transky, body, vteřiny @ DPOH
29.10. 20:00 / DIVADLOX10: Otcovrah @ A4
30.10. 19:00 / Alexandra Bolfová: MEDEA_is_missing @ A4
31.10. 18:00 / Claude Johann Čierny: F64.2 – P*AKT
1.11. 19:00 / Jaro Viňarský: ANIMALINSIDE @ A4
2.11. 19:00 / NOMANTINELS: Socializmus s teplou tvárou @ P*AKT
23.10. 18:00 / Jozef Vaľo: COMING OUT @ P*AKT
24.10. 19:00 / mossoux_bonte: Alban @ A4
25.10. 19:00 / Michał Przybyła, Dominik Więcek: BROMANCE @ A4
26.10. 19:00 / Martin Talaga a spol.: PiNKBUS @ P*AKT
27.10. 19:00 / Divadlo Andreja Bagara – DOM @ Štúdio SND
29.10. 19:00 / Divadlo Petra Bezruče – Transky, body, vteřiny @ DPOH
29.10. 20:00 / DIVADLOX10: Otcovrah @ A4
30.10. 19:00 / Alexandra Bolfová: MEDEA_is_missing @ A4
31.10. 18:00 / Claude Johann Čierny: F64.2 – P*AKT
1.11. 19:00 / Jaro Viňarský: ANIMALINSIDE @ A4
2.11. 19:00 / NOMANTINELS: Socializmus s teplou tvárou @ P*AKT
PREČÍTAJ SI VIAC O PREDSTAVENIACH:
23.10. Jozef Vaľo: COMING OUT – P*AKT
23.10. Jozef Vaľo: COMING OUT – P*AKT
Sólo predstavenie Jozefa Vaľa upriamuje pozornosť na „coming out“ vo svete futbalu, v ktorom v súčasnosti nemáme žiadneho hrajúceho homosexuála po coming out-e a kde v celej histórii môžeme hovoriť o 3 queer hráčoch. Predstavenie hovorí o homofóbnej atmosfére futbalových podujatí a celkovo sveta futbalu, kde si viac ako 70% fanúšikov ani neuvedomuje, že skanduje homofóbne pokriky. S touto problematikou pracuje predstavenie z opačnej strany. Ahoj som Jozef. Som homosexuál a hanbím sa za to, že neskutočne zbožňujem futbal. Bizár, ja viem. Presne ako sa hanbiť, že ste gay, ak ste futbalista. Toto nie je jediný bizár. V predstavení pracujem s Drag Lipsync či s ideou kostolnej kázne. Skrz túto bipolaritu chcem poukázať, že môžete mať rád čokoľvek, môžete byť kýmkoľvek a stále môžete byť dobrým futbalistom…človekom.
Choreografia/ performer – Jozef Vaľo
Hudba – Balance (Veronika Škutová)
Scénografia a svetelný dizajn – Michaela Pavelková
Sprievodný text – Anna Polcková
Dramaturgia – Jaroslav Viňarský
Produkcia – SKOK!
–––
Hudba – Balance (Veronika Škutová)
Scénografia a svetelný dizajn – Michaela Pavelková
Sprievodný text – Anna Polcková
Dramaturgia – Jaroslav Viňarský
Produkcia – SKOK!
–––
24.10. mossoux_bonte: Alban – A4
Režisér a dramatik Patrick Bonté a tanečníčka a choreografka Nicole Mossoux sú na scéne od roku 1985. Toto oceňované belgické duo sa venuje performance na hraniciach tanca a divadla, špecializuje sa na “objímanie neprebádaného, dotýkanie podvedmého.” Na festivale predstavia miniatúru Alban.
–––
Režisér a dramatik Patrick Bonté a tanečníčka a choreografka Nicole Mossoux sú na scéne od roku 1985. Toto oceňované belgické duo sa venuje performance na hraniciach tanca a divadla, špecializuje sa na “objímanie neprebádaného, dotýkanie podvedmého.” Na festivale predstavia miniatúru Alban.
–––
25.10. Michał Przybyła, Dominik Więcek: BROMANCE – A4
Where are these men, the real ones?
Apparently men should stay physically away from each other.
Apparently, boys and men are not allowed to hold hands.
They are advised not to gently hug or caress in public places.
It’s prohibited for two men to kiss while greeting.
Men should not show emotions and be in close, emotional and physical contacts with each other.
Apparently, the demonstration of feelings by men should be relegated from public and private spaces.
Apparently it is inappropriate.
It’s unmanly.
The image of the performance „Bromance“ arose from interest in the discourse around the new concept of brotherhood. The idea formulated by Jane Ward and described in „Not Gay. Sex between Straight White Man „.
The performance is an attempt to face the stereotype of a „real man“ in order to show many variants of masculinity. Consequently, crossing the boundaries of the stereotype and redefining male identity, seen in a broader aspect and not excluding behaviors diverging from the learned norm.
We are looking for an answer to the question of how to give men an informal right to express affectionateness or sentimentality in a public space, without worrying about being accused of being ridiculous, or having to listen to critical remarks about unmanly behavior.
During the creative process of the performance, we returned to our experiences and memories. We dissected from the memory, discourse and observation, a movement piece related to touch, tenderness, but also expression of emotional closeness present between men in friendly relationships and then we subjected it to humanization.
We collided various scenes with each other what allowed us to diagnose the male ways of creating emotional closeness and intimacy.
The performers focus on situations where men disown certain gestures and behaviors in fear of both being excluded and exceeding the limits of normativity.
Is bromance, not characterized with something negative, possible in out society?
Apparently men should stay physically away from each other.
Apparently, boys and men are not allowed to hold hands.
They are advised not to gently hug or caress in public places.
It’s prohibited for two men to kiss while greeting.
Men should not show emotions and be in close, emotional and physical contacts with each other.
Apparently, the demonstration of feelings by men should be relegated from public and private spaces.
Apparently it is inappropriate.
It’s unmanly.
The image of the performance „Bromance“ arose from interest in the discourse around the new concept of brotherhood. The idea formulated by Jane Ward and described in „Not Gay. Sex between Straight White Man „.
The performance is an attempt to face the stereotype of a „real man“ in order to show many variants of masculinity. Consequently, crossing the boundaries of the stereotype and redefining male identity, seen in a broader aspect and not excluding behaviors diverging from the learned norm.
We are looking for an answer to the question of how to give men an informal right to express affectionateness or sentimentality in a public space, without worrying about being accused of being ridiculous, or having to listen to critical remarks about unmanly behavior.
During the creative process of the performance, we returned to our experiences and memories. We dissected from the memory, discourse and observation, a movement piece related to touch, tenderness, but also expression of emotional closeness present between men in friendly relationships and then we subjected it to humanization.
We collided various scenes with each other what allowed us to diagnose the male ways of creating emotional closeness and intimacy.
The performers focus on situations where men disown certain gestures and behaviors in fear of both being excluded and exceeding the limits of normativity.
Is bromance, not characterized with something negative, possible in out society?
Concept, directing, choreography and performance: Michał Przybyła, Dominik Więcek Music: Przemek Degórski
Dramatist: Anna Królica
Bromance – Trailer:
https://www.youtube.com/watch?v=pDRfNC7SJVQ&
–––
Dramatist: Anna Królica
Bromance – Trailer:
https://www.youtube.com/watch?v=pDRfNC7SJVQ&
–––
26.10. Martin Talaga a spol.: PiNKBUS – P*AKT
Projekt PiNKBUS představuje novou platformu, která zaštiťuje především mladé queer umělce a přináší do České republiky novou tvůrčí vlnu.
Projekt PiNKBUS představuje novou platformu, která zaštiťuje především mladé queer umělce a přináší do České republiky novou tvůrčí vlnu.
PiNKBUS navazuje na tradici pražských kabaretů a varieté a okořenuje ji dávkou stoupajícího trendu – drag queens. Tvůrci reagují na silný celosvětový nárůst drag kultury. Zájem o tento typ umění a performance nesmírně vzrostl a rozšířil se už i za hranice LGBT komunity.
Tvůrcům se během těchto komponovaných večerů podařilo spojit underqroundovou queer scénu a profesionální etablované umělce a na jevišti se prostřídala skutečně pestrá paleta umělců ze všech oborů.
Tvůrcům se během těchto komponovaných večerů podařilo spojit underqroundovou queer scénu a profesionální etablované umělce a na jevišti se prostřídala skutečně pestrá paleta umělců ze všech oborů.
PiNKBUS otevírá diskuzi o nejaktuálnějších tématech dnešní společnosti jako jsou sexualita, nahota, svoboda, tělesnost nebo kult krásy. Tvůrci jsou přesvědčeni o nezbytnosti budování platformy pro queer uměleckou scénu každým dnem více a více. Vytváření bezpečného místa, které šíří osvětu a spojuje lidi je důležitější, než kdykoliv předtím
–––
–––
27.10. Divadlo Andreja Bagara – DOM – Štúdio SND
Divadlo sa rozhodlo priniesť na repertoár túto hru po viac ako 40. rokoch od prvej premiéry slávnej inscenácie Jozefa Bednárika, kde rolu Bernardy Alby stvárnila Žofia Martišová. Tentokrát sa herečka predstaví v role Márie Jozefy – matky Bernardy Alby. V žiadnom prípade nepôjde o snahu rekonštruovať inscenáciu, ale o nový prepis tejto hry, ktorý pripraví Anna Saavedra, česká autorka, ktorej texty už Marián Amsler inscenoval (Tajná zpráva z planety matek, Fajčiarky a spasiteľky).
V hre Dom Bernardy Alby Lorca opisuje tyraniu jednej matky. Bernarda, čerstvá vdova bohatého muža a matka piatich dcér, prikáže držať smútok podľa tradície osem rokov a efektne uväzní dcéry v dome. Hostí neprijíma. Svoje dcéry izoluje od okolitého sveta. Hra sa dejovo odohráva vnútri izolovaného domu plného žien. Najstaršia z dcér, Angustias, sa má vydať za Pepeho. Počas hry sa ukáže, že najmladšia dcéra Adela s Pepem spáva. V treťom dejstve sa Adela s Pepem pokúsia o útek, ale prichytia ich a Bernarda na Pepeho vystrelí. Adela v domnení, že Pepe zomrel, pácha samovraždu. Anna Saavedra pridáva ďalšiu postavu v dome, samotného Lorcu, ktorý sa pri nástupe Francovej nacistickej diktatúry v Španielsku ako homosexuál a novinár s liberálnymi postojmi musel ukrývať.
Hra poukazuje na bigotné dodržiavania tradícií na španielskom vidieku, z toho vyplývajúcu tyraniu matky, ale otvára aj tabuizovanú tému sexuality či tému spoločenských noriem, predsudkov, strachu z klebiet a spoločenského odsúdenia a zobrazuje nástup fašizmu v Španielsku 30. rokov.
Divadlo sa rozhodlo priniesť na repertoár túto hru po viac ako 40. rokoch od prvej premiéry slávnej inscenácie Jozefa Bednárika, kde rolu Bernardy Alby stvárnila Žofia Martišová. Tentokrát sa herečka predstaví v role Márie Jozefy – matky Bernardy Alby. V žiadnom prípade nepôjde o snahu rekonštruovať inscenáciu, ale o nový prepis tejto hry, ktorý pripraví Anna Saavedra, česká autorka, ktorej texty už Marián Amsler inscenoval (Tajná zpráva z planety matek, Fajčiarky a spasiteľky).
V hre Dom Bernardy Alby Lorca opisuje tyraniu jednej matky. Bernarda, čerstvá vdova bohatého muža a matka piatich dcér, prikáže držať smútok podľa tradície osem rokov a efektne uväzní dcéry v dome. Hostí neprijíma. Svoje dcéry izoluje od okolitého sveta. Hra sa dejovo odohráva vnútri izolovaného domu plného žien. Najstaršia z dcér, Angustias, sa má vydať za Pepeho. Počas hry sa ukáže, že najmladšia dcéra Adela s Pepem spáva. V treťom dejstve sa Adela s Pepem pokúsia o útek, ale prichytia ich a Bernarda na Pepeho vystrelí. Adela v domnení, že Pepe zomrel, pácha samovraždu. Anna Saavedra pridáva ďalšiu postavu v dome, samotného Lorcu, ktorý sa pri nástupe Francovej nacistickej diktatúry v Španielsku ako homosexuál a novinár s liberálnymi postojmi musel ukrývať.
Hra poukazuje na bigotné dodržiavania tradícií na španielskom vidieku, z toho vyplývajúcu tyraniu matky, ale otvára aj tabuizovanú tému sexuality či tému spoločenských noriem, predsudkov, strachu z klebiet a spoločenského odsúdenia a zobrazuje nástup fašizmu v Španielsku 30. rokov.
Autor: Anna Saavedra na motívy hry F. G. Lorcu
Réžia: Marián Amsler
Kostýmy: Marija Havran
Dramaturgia:Marie Špalová, Magdaléna Žiaková
Scéna: Juraj Kuchárek
Hudba: Ivan Acher
Pohybová spolupráca: Stanislava Vlčeková
–––
Réžia: Marián Amsler
Kostýmy: Marija Havran
Dramaturgia:Marie Špalová, Magdaléna Žiaková
Scéna: Juraj Kuchárek
Hudba: Ivan Acher
Pohybová spolupráca: Stanislava Vlčeková
–––
29.10. Divadlo Petra Bezruče – Transky, body, vteřiny – DPOH
Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a psychopatických diktátorů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinku. Byla jí Zdena. Mocná princezna zocelená žárem olympiád. Tretry, vášeň, nebezpečí. Její odvaha změní svět. Co na tom, že jí pod nosem raší tmavý knírek – hlavně když na běžecké dráze trhá rekordy. Brzy se stane miláčkem Československa a celého atletického světa. Ale ti, které nechává za sebou, se začnou pídit po příčinách jejího úspěchu. Nová hra Tomáše Dianišky inspirovaná skandálním osudem československé atletky, jejíž sportovní úspěchy byly vymazány z naší novodobé historie.
Réžia: Tomáš Dianiška, Petra Všelichová
Scenár: Tomáš Dianiška
Hrajú: Jakub Burýšek, Pavla Gajdošíková, Michal Sedláček, Ondřej Brett, Vojtěch Johaník
Scenár: Tomáš Dianiška
Hrajú: Jakub Burýšek, Pavla Gajdošíková, Michal Sedláček, Ondřej Brett, Vojtěch Johaník
Narcistní alegorie s prvky absurdní grotesky. Autorská variace na původní text A. Bronnena Vatermord jako jevištní obraz o hledání smyslu tradiční rodiny daleko za bezpečným koncem dějin. Kde leží hranice mezi bezpodmínečnou osobní a tvůrčí svobodou a rodinnými pouty? A co se nachází za touto hranicí? Rodina jako útočiště, jako zdroj společenského násilí, nebo jako obyčejný ekonomický subjekt? Scénické hledání odpovědi na otázku, zda lze rodinu nahradit a čím. Závěrečný díl režisérovy pomyslné expresionistické trilogie. Nejosobnější. Nejtemnější.
Arnolt Bronnen (1895) patří mezi významné představitele meziválečného expresionismu. Divadelní hrou Otcovrah (Vatermord, 1922) pojmenoval základní téma tohoto výrazného uměleckého směru, který toužil po naplnění radikální umělecké svobody. Bronnen podepsal v roce 1933 kontroverzní nacistický manifest schvalující nastupující hnědou diktaturu, během války se ovšem přidal ke komunistickému odboji.
PŘEKLAD Jaroslav Achab Haidler
ÚPRAVA, SCÉNA A REŽIE Ondřej Štefaňák
ASISTENT REŽIE Marek Linhart
DRAMATURGIE A ÚPRAVA Barbora Hančilová
SCÉNA A KOSTÝMY Jana Hauskrechtová
HUDBA Kryštof Blabla
HRAJÍ Magdalena Kuntová, Lucie Roznětínská, František Bouzek, Vojtěch Hrabák, Jan Jankovský, Václav Marhold
––––––
ÚPRAVA, SCÉNA A REŽIE Ondřej Štefaňák
ASISTENT REŽIE Marek Linhart
DRAMATURGIE A ÚPRAVA Barbora Hančilová
SCÉNA A KOSTÝMY Jana Hauskrechtová
HUDBA Kryštof Blabla
HRAJÍ Magdalena Kuntová, Lucie Roznětínská, František Bouzek, Vojtěch Hrabák, Jan Jankovský, Václav Marhold
––––––
30.10. Alexandra Bolfová: MEDEA_is_missing @ A4
Kdo je Medea dnes? Žena-cizinka. Žena-matka. Matka-samoživitelka. MEDEA_is_missing, ale možná jenom odjela na estetickou plastickou chirurgii a až se vrátí, tak bude mít nový umělý kozy. A nebo ještě hůř, bude feministka.
Současné se zdá být současným, protože archetypy jsou věčné a všudypřítomné stejně jako dualita racia a nekontrolovatelných emocí. Možná je ale snaha jít cestou naplnění vlastních ambicí přirozenější než mateřský pud a překračování hranic, zdá se, bylo už také nespočetně. „NE Z KAŽDÉHO KUSU MASA SE DÁ UDĚLAT ČLOVĚK.“ Je nemocná společnost, či jednotlivec? Kdo je skutečná Medea, kam a proč zmizely děti a jaký je význam slova matka? Naše matky – vaše matky. Ale kde je realita? Mohlo by být horší už jen to, že by byl patriarchát nahrazen matriarchátem? A kam se vlastně poděla Medea? Sejdou se tak k oslavě boha Dionýsa tři ženy: Agaméda, Meropé, Glauké a začnou se řešit. Jenže jak pracovat s fakin sisterhoodem, když ten je očividně úplně v prdeli stejně jako demokracie? No jo, ty ženy.
Teda, no jo, ty matky.
Současné se zdá být současným, protože archetypy jsou věčné a všudypřítomné stejně jako dualita racia a nekontrolovatelných emocí. Možná je ale snaha jít cestou naplnění vlastních ambicí přirozenější než mateřský pud a překračování hranic, zdá se, bylo už také nespočetně. „NE Z KAŽDÉHO KUSU MASA SE DÁ UDĚLAT ČLOVĚK.“ Je nemocná společnost, či jednotlivec? Kdo je skutečná Medea, kam a proč zmizely děti a jaký je význam slova matka? Naše matky – vaše matky. Ale kde je realita? Mohlo by být horší už jen to, že by byl patriarchát nahrazen matriarchátem? A kam se vlastně poděla Medea? Sejdou se tak k oslavě boha Dionýsa tři ženy: Agaméda, Meropé, Glauké a začnou se řešit. Jenže jak pracovat s fakin sisterhoodem, když ten je očividně úplně v prdeli stejně jako demokracie? No jo, ty ženy.
Teda, no jo, ty matky.
Autorská inscenace velmi volně inspirovaná knihou Christy Wolfové „Médeia a jiné hlasy“.
Tvůrčí tým:
Text: kolektiv
Režie: Alexandra Bolfová
Dramaturgie: Michal Šesták, Martin Hodoň
Dramaturgická spolupráce: Marek Horoščák
Scéna a kostýmy: Karolína Srpková
Light design: Filip Obermajer
Hudba: Martin Konvička, Tereza Marečková
Produkce: Noemi Krausová, Ladislav Horák, Veronika Čechmánková, Klaudia Klembarová
Hrají: Klára Bulantová, Karolína Vaňková, Dana Jaceková, Michaela Efrati, Denisa
Růžková
Text: kolektiv
Režie: Alexandra Bolfová
Dramaturgie: Michal Šesták, Martin Hodoň
Dramaturgická spolupráce: Marek Horoščák
Scéna a kostýmy: Karolína Srpková
Light design: Filip Obermajer
Hudba: Martin Konvička, Tereza Marečková
Produkce: Noemi Krausová, Ladislav Horák, Veronika Čechmánková, Klaudia Klembarová
Hrají: Klára Bulantová, Karolína Vaňková, Dana Jaceková, Michaela Efrati, Denisa
Růžková
Inscenaci finančně podpořilo Ministerstvo kultury české republiky, Statní fond kultury a
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Koproducenty inscenace jsou divadlo
Venuše ve Švehlovce a DIFA JAMU. Projekt je součástí Specifického výzkumu na DIFA
JAMU.
–––
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Koproducenty inscenace jsou divadlo
Venuše ve Švehlovce a DIFA JAMU. Projekt je součástí Specifického výzkumu na DIFA
JAMU.
–––
31.10 Claude Johann Čierny: F64.2 – P*AKT
Performance upozorňuje na situáciu, do ktorej sa mladý transrodový človek na Slovensku dostáva vďaka absencii systematickej zdravotnej starostlivosti a príslušnej legislatívy. Aktuálna prax je založená na stereotypnom uvažovaní, diskriminujúcom individuálnom presvedčení a zastaralej medicínskej praxi zo 60. rokov minulého storočia. Katastrofálne následky na psychické (ale aj fyzické) zdravie človeka sú bežnou realitou, ktorú naša spoločnosť akoby nechce vnímať. V performance zaznejú autentické výpovede mladých transrodových ľudí, ktorí majú odvahu sa ozvať.
–––
–––
1.11. Jaro Viňarský: ANIMALINSIDE – A4
Fyzické predstavenie na motívy rovnomennej knihy maďarského spisovateľa Lászla Krásznahorkaia a nemeckého maliara Maxa Neumanna /duet
Suita príbehov podobných básniam a prerozprávaných postavou, ktorá – ako sa zdá – dokáže rozšíriť rozmer seba samej v čase a priestore. Tým sa drasticky posúva jej vzťah k materiálnemu svetu, je vetšia než všetky veci, zachytená v napätom momente. Je tu však aj trpiteľský, démonický vzťah k ľuďom, ktorý dodáva posúvajúcej sa osi tejto postavy psychologickú vrstvu.
ANIMALINSIDE je zobrazením porozumenia dvoch ľudí, ktorí zdieľajú akceptáciu moci v sebe samých, moci silnejšej než skrotenie, ktorému sa musia podrobiť. Je to viera v túto hlbšiu moc, temná mágia v hre sublimácie. V jadre je to viera v schopnosť tela hovoriť skutočným jazykom.
Idea, choreografia, réžia a performing JARO VIŇARSKÝ
v spolupráci
v spolupráci
Performer MAREK MENŠÍK
Svetelný dizajn TOMÁŠ MORÁVEK
Autorská hudba JAN BURIAN
Zvuk MILAN SLAMA
Kostýmový dizajnér MARTIN KRATOCHVÍL
Preklady textov do slovenčiny z anglického prekladu DANA GÁLOVÁ
Nahovorený text a hlas HENRIETTA RAB a MATTHEW ROGERS
Produkčná, manažérka KATARÍNA ĎURICOVÁ
Svetelný dizajn TOMÁŠ MORÁVEK
Autorská hudba JAN BURIAN
Zvuk MILAN SLAMA
Kostýmový dizajnér MARTIN KRATOCHVÍL
Preklady textov do slovenčiny z anglického prekladu DANA GÁLOVÁ
Nahovorený text a hlas HENRIETTA RAB a MATTHEW ROGERS
Produkčná, manažérka KATARÍNA ĎURICOVÁ
PRODUKCIA
SKOK! o.z.
SKOK! o.z.
KOPRODUKCIA
Záhrada – Centrum pre nezávislú kultúru (Banská Bystrica, Slovensko), Stanica Žilina-Záriečie, Divadlo Archa
Záhrada – Centrum pre nezávislú kultúru (Banská Bystrica, Slovensko), Stanica Žilina-Záriečie, Divadlo Archa
S FINANČNOU PODPOROU
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, Nadácia Tatra Banky, Mesto Banská Bystrica
–––
Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky, Nadácia Tatra Banky, Mesto Banská Bystrica
–––
2.11. NOMANTINELS: Socializmus s teplou tvárou – P*AKT
Socialistický človek nie je homosexuál. Je tabu! Hru napísal Andrej Kuruc a režíroval Marián Amsler. Rozpráva o tom, ako sa žilo queer ľuďom za socializmu. V stredu 15.9.2021 o 20:00 v nových priestoroch divadla vo Zváračáku na Pionierskej 17.
Odohráva sa v 80. rokoch počas normalizácie. Mladý muž príde do hlavného mesta s túžbou vyliečiť sa z homosexuality. Na ulici stretáva podivnú skupinku, ktorá je iná a nezapadá do šedého priemeru socializmu. Ide o Alex, ktorá ma tajnú milenku, Zlaticu a Básnika, ktorí spolu žijú. Postupne sa zoznamuje s miestami a spôsobmi, ako títo neviditeľní a neexistujúci ľudia prežívajú.
Vylieči ho socialistické zdravotníctvo? Rozvrátia sa tradičné manželstvá? Chytí ho ŠTB do svojej pasce ružových zoznamov?
Inscenácia vznikla aj na podklade rozhovorov pamätníkov a pamätníčok z LGBTI+ komunity, za čo im zo srdca ďakujeme. Na tvorbe a zrealizovaní divadlo NOMANTINELS spolupracovalo s divadlom DPM.
Vznik inscenácie je tiež súčasťou väčšieho medzinárodné projektu o dejinách queer ľudí Removal of Queer Curtain v rámci krajín Slovensko, Česká republika, Maďarsko a Srbsko, kde bude hra vzhľadom na podobnosť skúseností zo života v socializme tiež prezentovaná.
Autor: Andrej Kuruc
Réžia: Marián Amsler
Hrajú: Jakub Švec, Peter Tilajčík, Edita Koprišević Borsová/ Michaela Fech, Ľuboš Janák, Lenka Libjaková, Tomáš Pokorný
Scéna a kostýmy: Alžbeta Kutliaková
Fotografie a design: Ľuboš Kotlár
Lightdesign: Boris Adamčík
Produkcia: Katarína Marková, Andrej Kuruc, Róbert Pakan
Technické zabezpečenie: Boris Adamčík, Dominik Janovský, Martin Hodoň
Odohráva sa v 80. rokoch počas normalizácie. Mladý muž príde do hlavného mesta s túžbou vyliečiť sa z homosexuality. Na ulici stretáva podivnú skupinku, ktorá je iná a nezapadá do šedého priemeru socializmu. Ide o Alex, ktorá ma tajnú milenku, Zlaticu a Básnika, ktorí spolu žijú. Postupne sa zoznamuje s miestami a spôsobmi, ako títo neviditeľní a neexistujúci ľudia prežívajú.
Vylieči ho socialistické zdravotníctvo? Rozvrátia sa tradičné manželstvá? Chytí ho ŠTB do svojej pasce ružových zoznamov?
Inscenácia vznikla aj na podklade rozhovorov pamätníkov a pamätníčok z LGBTI+ komunity, za čo im zo srdca ďakujeme. Na tvorbe a zrealizovaní divadlo NOMANTINELS spolupracovalo s divadlom DPM.
Vznik inscenácie je tiež súčasťou väčšieho medzinárodné projektu o dejinách queer ľudí Removal of Queer Curtain v rámci krajín Slovensko, Česká republika, Maďarsko a Srbsko, kde bude hra vzhľadom na podobnosť skúseností zo života v socializme tiež prezentovaná.
Autor: Andrej Kuruc
Réžia: Marián Amsler
Hrajú: Jakub Švec, Peter Tilajčík, Edita Koprišević Borsová/ Michaela Fech, Ľuboš Janák, Lenka Libjaková, Tomáš Pokorný
Scéna a kostýmy: Alžbeta Kutliaková
Fotografie a design: Ľuboš Kotlár
Lightdesign: Boris Adamčík
Produkcia: Katarína Marková, Andrej Kuruc, Róbert Pakan
Technické zabezpečenie: Boris Adamčík, Dominik Janovský, Martin Hodoň
Inscenácia je prístupná od 16 rokov.
Reprízu inscenácie finančne podporil ako hlavný partner Fond na podporu umenia.
Inscenácia vznikla tiež vďaka podpore Ministerstvo kultúry SR, Višegradské granty z Medzinárodného višegradského fondu (Visegrad fund), Program Európy pre občanov Európskej únie (European for Citizens Fund of Programme), Nadácia mesta Bratislavy.
–––
Festival Drama Queer z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.
Festival ďalej podporili Nadácia mesta Bratislavy a Ministerstvo kultúry SR.
—
Hlavní partneri: Fond na podporu umenia, Ministerstvo kultúry SR, Nadácia mesta Bratislavy
–
Partneri: P*AKT, SND, A4 priestor súčasnej kultúry, DPOH, WBI
–
Hlavní mediálni partneri: Denník N, RTVS: Rádio FM
Medialní partneri: Swine Daily, Citylife
Reprízu inscenácie finančne podporil ako hlavný partner Fond na podporu umenia.
Inscenácia vznikla tiež vďaka podpore Ministerstvo kultúry SR, Višegradské granty z Medzinárodného višegradského fondu (Visegrad fund), Program Európy pre občanov Európskej únie (European for Citizens Fund of Programme), Nadácia mesta Bratislavy.
–––
Festival Drama Queer z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.
Festival ďalej podporili Nadácia mesta Bratislavy a Ministerstvo kultúry SR.
—
Hlavní partneri: Fond na podporu umenia, Ministerstvo kultúry SR, Nadácia mesta Bratislavy
–
Partneri: P*AKT, SND, A4 priestor súčasnej kultúry, DPOH, WBI
–
Hlavní mediálni partneri: Denník N, RTVS: Rádio FM
Medialní partneri: Swine Daily, Citylife
